Kontratance

Titulní strana první Playfordovy sbírky - 1651

Kontratance (Country Dances) už přesahují dobu renesance a přenášejí nás do raného baroka, ačkoli panují domněnky, že nejstarší z nich se tančily už na dvoře královny Alžběty. Přestože tyto domněnky s jistotou doložit nemůžeme1), zaslouží si kontratance naši pozornost, protože vycházejí z přirozené tanečnosti a jsou jako stvořené pro společnost, která se chce bavit.

Kontratance pocházejí z první poloviny 17. století a výrazně se liší od složitého francouzského tanečního stylu, který dbal na přesnou techniku provádění a další zdokonalování tanečních pohybů. Francouzské tance 17. století (menuet, courante aj.) jsou proto velmi náročné a lze je zvládnout pouze po důkladné technické průpravě - což bylo i záměrem tehdejšího tanečního pojetí dvorských a společenských tanců.

V Anglii ale v průběhu 17. století nalezly oblibu zcela jiné tance. Koneckonců Anglie prodělávala jiný vývoj a prostředí puritánské vlády Olivera Cromwella neposkytovalo prostor pro vyumělkované šlechtické kratochvíle. Demokratické tendence pronikly i do způsobu tance: kroky se zjednodušovaly, důraz se kladl na přirozené taneční provedení, tanečníci nebyli seřazeni podle hodností (na rozdíl od francouzských ceremoniálních tanců), v prvních tištěných popisech dokonce nenajdeme "dámy a kavalíry", ale zcela prostě "ženy a muže". Domácích tanečních večírků se při kontratancích mohlo zúčastňovat i služebnictvo.

Podle prostorového uspořádání se kontratance rozlišují na kruhové (Rounds), řadové (Longways), čtvercové (Squares) a zástupové (Dargasons). Osobitá a promyšlená choreografie těchto příjemných tanců umožňuje, že si zatančí doslova každý s každým; nebylo tedy pro tanečníka obtížné proniknout při tanci k dámě svého srdce - ať už ji původně vyzval k tanci kdokoli...

Bohatý zdroj anglických barokních kontratanců představují sbírky Johna Playforda: The English Dancing Master. První vyšla roku 1651, v průběhu let následovaly další.

Postupem doby pronikly anglické tance i na kontinent, kde si - jak jinak - získaly značnou oblibu, dále se rozvíjely a inspirovaly taneční mistry (např. Feuillet), kteří je obohatili o další a složitější kroky a figury.

Na internetu:

kopie Playfordovy sbírky The English Dancing Master z roku 1651
přepis Playfordovy sbírky The English Dancing Master z roku 1651

1) S jistotou např. víme to, že melodie Sellengers Round je zapsána v hudební sbírce ze 16. století a stejná melodie i s popisem tance je uvedena v první taneční sbírce Johna Playforda. Stejně tak některé další melodie Playfordových tanců jsou zapsány ve sbírkách ze 16. století. Ale pouze melodie - zápisy tanců k nim z doby královny Alžběty nemáme.

Kategorie: Encyklopedie